Německý fotbal i kvůli vlastní minulosti podpoří uctění památky obětí holocaustu
Linnemann, jenž stál v čele fotbalového svazu v letech 1925-45, se jako náčelník ústředny kriminální policie v Hannoveru účastnil boje proti tzv. "cikánskému moru". DFB uvedl, že byl odpovědný za registrování občanů sintské a romské národnosti, což byl předstupeň k jejich deportaci do Osvětimi. Na základě směrnice podepsané Linnemannem zřejmě bylo do tohoto vyhlazovacího tábora posláno a tam zavražděno několik set lidí.
Po válce strávil Linnemann, který byl od 1. května 1940 příslušníkem SS, šest měsíců v zajateckém táboře na Lüneburském vřesovišti. Zemřel v roce 1948.
O víkendu se ve třech nejvyšších německých fotbalových soutěžích uskuteční řada klubových i fanouškovských projektů připomínajících nacistická zvěrstva. Zápasy budou provázet různé kampaně a prohlášení v rámci iniciativy "Nikdy více". V pondělí uplyne 75 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi.
"Letos vzhledem k tomu, že si vedle mnoha židovských obětí připomínáme i památku více než 20 tisíc Sintů a Romů zavražděných v Osvětimi, cítíme zvláštní odpovědnost," prohlásil předseda DFB Fritz Keler v narážce na Linnemannovy činy.
"Ty nepředstavitelné hrůzy, to bezprecedentní utrpení, jimž byli lidé podrobováni, jsou o to bolestnější, že fotbal, který se dnes zasazuje o porozumění, podporuje různost a vystupuje proti rasismu a diskriminaci, tehdy proti nim nevystoupil," pokračoval šéf německého fotbalu.
"Proto je naší zvláštní povinností starat se o to, aby se tyto zločiny už nikdy neopakovaly. Obzvlášť dnes, protože v Německu si je ne všichni chtějí připomínat. Dlužíme to nejen milionům obětí, ale i příštím generacím."
Keller ocenil Eintracht Frankfurt, že chce na nedělní valné hromadě členů posmrtně odebrat Rudolfu Gramlichovi titul čestného předsedy klubu kvůli jeho nacistické minulosti.
Frankfurtský rodák Gramlich hrál v letech 1929-44 za Eintracht a dvaadvacetkát reprezentoval. S národním týmem Německa získal na MS 1934 v Itálii bronzovou medaili a o dva roky později byl kapitánem německého olympijského výběru na hrách v Berlíně. Po prohře 0:2 s Norskem ve čtvrtfinále olympijského turnaje se vzdal reprezentace, protože nesouhasil s kritikou, která se snesla na hlavu tehdejšího spolkového trenéra Otta Nerze.
Ve stejném roce si Gramlich otevřel obchod s kůží a vstoupil do jednotky SS Totenkopf. Na sklonku 30. let už šéfoval Eintrachtu jako předseda klubu. Za války dával s Nerzovým nástupcem Seppem Herbergerem dohromady fotbalový tým velkoněmecké říše pro nakonec neuskutečněné MS 1942. K přijetí německého občanství a reprezentaci Německa přemlouval jako častý návštěvník Prahy i útočníka Slavie Josefa Bicana, ale neuspěl.
Po válce byl kvůli podezření z přímé účasti na válečných zločinech internován a americké okupační úřady ho zařadily do kategorie tzv. hlavních viníků. Pro nedostatek důkazů však byl jako lehčí provinilec nakonec propuštěn.
Gramlich pak pokračoval ve funkcionářské kariéře. V letech 1955-70 byl znovu předsedou Eintrachtu, který pod jeho vedením získal v roce 1959 svůj jediný bundesligový titul a o rok později se probil do finále Poháru mistrů evropských zemí, v němž podlehl Realu Madrid 3:7.
Když v předsednické funkci skončil, byl Gramlich poctěn titulem čestného fotbalového kapitána a čestného předsedy Eintrachtu. V letech 1967-74 vykonával funkci předsedy bundesligového výboru DFB. Zemřel v roce 1988.
"To, jak se Eintracht Frankfurt o tomto víkendu vyrovnává s vlastní minulostí, je příkladným a důležitým signálem," dodal předseda DFB Keller.
(PLEJER.CZ, AP)