Titul pro Německo symbolizuje triumf ofenzivního fotbalu

PLEJER.CZ
pondělí 14.07.2014
07:35

Titul mistrů světa pro Německo je symbolem triumfu ofenzivního fotbalu nad defenzivním pojetím hry. Zatímco tým Joachima Löwa se po celý turnaj snažil soupeře přehrávat, Argentina spoléhala hlavně na pevnou defenzivu, která však ve finále jednou povolila. Němci tak symbolicky ovládli turnaj, který přinesl vyrovnání historického rekordu v počtu gólů.

Argentina se mohla stát po Španělsku teprve druhým týmem, který by získal titul, aniž by ve vyřazovací fázi turnaje neinkasoval. Zatímco Španělsku k tomu v roce 2010 pomohly čtyři výhry 1:0, Argentina došla do finále dokonce s pouhými dvěma vstřelenými góly ve třech zápasech play off. Nakonec se ale ukázalo, že pevná defenziva a sázka na to, že vepředu něco vymyslí Lionel Messi, na titul mistra světa nestačí.

Naopak Němci se od začátku turnaje prezentovali snahou o to být na hřišti pány podobně jako v minulých letech Španělé. Deklasovali Portugalsko a Brazílii, poradili si i s dobře bránícími Američany a Francií. Největší problémy jim pak dělaly jen bezstarostně hrající africké týmy Ghana a Alžírsko.

Nakonec svěřenci trenéra Löwa došli k titulu s bilancí 18 vstřelených gólů proti čtyřem obdrženým, čímž vyrovnali výkon Brazílie z roku 2002. Více branek nastřílel šampion pouze v roce 1970, kdy Brazílie skórovala devatenáctkrát.

Německo těžilo ze hry Bayernu Mnichov, jehož šest hráčů tvořilo kostru národního týmu. I díky tomu se dařilo přebírat prvky z úspěšného španělského fotbalu, který se hráči v Bayernu učí od bývalého trenéra Barcelony Josepa Guardioly. K tomu však přidávají německou houževnatost, sílu v osobních soubojích a důraz.

"Pinkají si to do trojúhelníku na jedné straně a pak dlouhým pasem přenesou hru na druhou stranu, čímž rozhýbou obranu soupeře a zaútočí. Není to nic výjimečného. Teda vlastně je, protože spousta týmů se o to snaží, ale málokomu to jde tak jako jim," prohlásil bývalý kapitán a trenér Brazílie Carlos Dunga. "Navíc jako tým nejen brání, ale i útočí," dodal.

Právě týmové pojetí v útoku představovalo zřejmě hlavní rozdíl mezi Němci a ostatními semifinalisty. Trenéři Argentiny, Brazílie i Nizozemska se v útoku spoléhali hlavně na genialitu svých útočných es Messiho, Neymara a Robbena, zatímco Němci byli nebezpeční jako tým. I proto v semifinále zcela rozebrali netakticky hrající Brazilce 7:1.

Důkazem týmového pojetí Němců je i to, že na cenu pro nejlepšího hráče turnaje kandidovali hned čtyři z nich, ale nakonec připadla Argentinci Messimu. A to především proto, že nikdo z Němců nepřevyšoval své spoluhráče, ale vzájemně se doplňovali.

Šampionát celkem přinesl 171 branek, což znamená vyrovnání rekordu z roku 1998. Mohl být i překonán, kdyby se po zápasech skupinách gólové hody nezastavily a nezačal se klást větší důraz na to hlavně neudělat chybu. Vždyť hned pět z osmi zápasů od čtvrtfinále přineslo maximálně jeden gól. I tak ale lze dvacáté mistrovství světa hodnotit jako triumf ofenzivního fotbalu nad destrukcí, které se v minulosti věnovalo mnohem více účastníků. Na šampionátu v Brazílii jen Honduras a Írán vyloženě bránily ve všech svých zápasech.

(ČTK)