PLEJER.CZ - pátek 31.08.2012

Ruský miliardář Boris Berezovskij dnes prohrál v Londýně soud s dalším ruským oligarchou a majitelem fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičem. Berezovskij obvinil svého bývalého chráněnce Abramoviče, že ho v roce 2000 donutil prodat pod cenou akcie ruské energetické společnosti Sibněfť a připravil ho o pět miliard dolarů (zhruba sto miliard korun).

"Zamítám požadavky Borise Berezovského týkající se Sibnefti i RUSALu," oznámila soudkyně Elizabeth Glosterová.

Abramovič podle žaloby Berezovskému hrozil, že když akcie Sibnefti nevýhodně neprodá, postará se, aby zasáhl ruský prezident Vladimir Putin a jeho akcie vyvlastnil. Abramovič posléze prodal v roce 2005 svůj balík akcií v Sibněfti koncernu Gazprom údajně za 13 miliard dolarů.

Pětačtyřicetiletý Abramovič, který má podle britských médií majetek v hodnotě kolem deseti miliard liber (asi 312 miliard korun) a je znám hlavně jako majitel Chelsea, obvinění popřel. Tvrdil, že šestašedesátiletý Berezovskij vůbec podíl v Sibněfti neměl a že mu platil za ochranu a kontakty, především na tehdejšího prezidenta Borise Jelcina.

Berezovskij požadoval kromě zmíněných pět miliard dolarů za Sibnefť dalších 564 milionů dolarů za své akcie největšího světového výrobce hliníku, společnosti RUSAL, které prý Abramovič bez povolení prodal.

Soudkyni Glosterovou ale nepřesvědčil. "Boris Berezovskij byl nepřesvědčivý a nespolehlivý svědek, který považuje pravdu za přechodný a flexibilní koncept," uvedla Glosterová. "Někdy bylo jeho svědectví záměrně nečestné, někdy si vymýšlel na místě, když se dostal do problémů při odpovědích na otázky. Řekl by prakticky cokoli, aby podpořil svůj případ," dodala.

Abramovič byl podle ní naopak "pravdomluvným a celkově spolehlivým svědkem".

Soudní bitva ruských oligarchů, která byla jedním z největších procesů v Británii za poslední léta, loni na podzim fascinovala britská i ruská média - i proto, že se na povrch dostávaly detaily divokých privatizacích v Rusku 90. let.

Abramovič před soudem tvrdil, že prý Berezovskému zaplatil za jeho politické krytí na 2,5 miliardy dolarů - mezi jiným nákupy soukromých letadel a sídel ve Francii. Ve své výpovědi nicméně připustil, že Berezovskij hrál při vzniku Sibněfti v roce 1995 "mimořádně důležitou" úlohu. "Nebýt jeho, nebyli bychom bývali s to získat podpis prezidenta (Borise Jelcina)," řekl Abramovič.

Berezovskij měl blízko k bývalému ruskému prezidentovi Jelcinovi, ale dostal se do střetu s jeho nástupcem Putinem a od roku 2001 žije v exilu v Británii. Naopak Abramovič přes své vazby na Británii zdůrazňuje, že má bydliště v Rusku.

Kreml vyjádřil nad rozsudkem uspokojení. "Je vždy příjemné, kdy pomluvu nazvou pravým jménem," řekl novinářům prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov a dodal, že Kreml přistupuje k soudním verdiktům s respektem, ať padnou v Moskvě či Londýně. Putinův mluvčí zejména ocenil, že londýnský soud shledal lživými tvrzení o údajně nezdravém investičním ovzduší v Rusku. "Máme jako země zájem, aby investiční ovzduší bylo příznivé, a také je mnohem příznivější, než tvrdí poradenské firmy. Důkazem je i úspěšné podnikání zahraničních podniků v Rusku," řekl.

Čtyřměsíčního soudního jednání se často účastnili oba hlavní protagonisté za doprovodu suity právníků a osobních strážců v černých brýlích. Abramovič se přitom jinak osobní publicitě úzkostlivě vyhýbá. Zatímco Abramovič vypovídal rusky a zdrženlivě, Berezovskij anglicky a temperamentně. Oba se však okázale ignorovali.

Soud se dozvídal při jejich výpovědích o pochybných obchodních praktikách, off-shoreových bankovních kontech, luxusních jachtách v Karibiku (poprvé se setkali v prosinci 1994 na jachtě) a obchodech uzavíraných v pětihvězdičkových hotelích.

(ČTK)