PLEJER.CZ
úterý 11.11.2014
10:10

Za více než půl století zažil Karel Brückner s fotbalem mnoho dobrého i zlého, od průměrné hráčské kariéry až k trenérským úspěchům i pádům. Pověst vyhlášeného stratéga si vybudoval především během několika štací v Sigmě Olomouc a ještě ji vylepšil s českou reprezentací, kterou jako první kouč v historii dovedl na tři velké turnaje za sebou. U fotbalu zůstává Brückner jako konzultant národního týmu i na prahu svých 75. narozenin, které oslaví 13. listopadu.

"Byl jsem sice důchodcem na plný úvazek, ale mozek jsem si cvičil neustále. Díval jsem se na fotbaly, chodil na ně a pořád si v těch zápasech něco hledal a konfrontoval. Nedařilo se mi dívat na zápasy optikou normálního diváka," řekl letos v lednu poté, co přijal nabídku reprezentačního trenéra Pavla Vrby. "Já se cítím pořád mladý, takže nepotřebuji omlazovat," dodal.

Nejhezčí chvíle u národního týmu, který převzal v prosinci 2001, si hanácký patriot vychutnal na Euru 2004 v Portugalsku, kde Češi vypadli až v semifinále po smolné prohře s pozdějšími šampiony z Řecka. Slova chvály a uznání si Brückner vysloužil za výrazné zatraktivnění herního projevu mužstva, úspěšné začlenění řady svých bývalých svěřenců z jednadvacítky, překvapivé taktické manévry či sérii 20 zápasů bez prohry v řadě.

Časem se ale objevily i kritické hlasy, jež do té doby velebenému trenérovi vyčítaly konzervativní přístup a úzký kádr. Nejvíc útoků musel Brückner odrážet po MS 2006 v Německu, kde český tým vypadl již v základní skupině, či během kvalifikace na ME 2008. Tam sice šedovlasý kouč své svěřence nakonec dovedl, ale plánované loučení s reprezentací mu notně pokazila závěrečná porážka s Tureckem, která Čechům zavřela dveře do čtvrtfinále.

"Když umím přijmout velká vítězství, musím přijímat i těžké porážky. Vždycky jsem se bránil pocitům velké euforie, takže pro mě bylo pokaždé lehčí vyrovnat se i s těmi nepříjemnými porážkami," zakončil Brückner svoje působení u reprezentačního áčka, s nímž v 75 zápasech vybojoval rekordních 50 výher.

Fotbalového důchodu si ale příliš neužil a již o pár týdnů později se stal trenérem Rakouska. Toto angažmá však po počáteční euforii skončilo již po několika měsících, během nichž Brückner, jehož začaly čím dál víc sužovat i zdravotní problémy, dovedl tým k jediné výhře. Poté ještě krátce působil jako poradce u české reprezentace.

Brücknerova trenérská kariéra započala v roce 1971 v rodné Olomouci, v jejíž barvách nastupoval i jako hráč. Nejvyšší soutěž si v roli kouče poprvé vyzkoušel o deset let později v Brně, největší klubové úspěchy slavil se Sigmou Olomouc, kterou v 90. letech dovedl k druhému místu v lize či do čtvrtfinále Poháru UEFA.

Na kontě má i Slovenský pohár s Interem Bratislava, naopak angažmá v Žilině, Vítkovicích nebo Drnovicích příliš úspěšná nebyla. V roce 1997 byl Brückner jmenován trenérem české reprezentace do 21 let ("lvíčata" krátce vedl i na sklonku 80. let) a o tři roky později s ní vybojoval stříbro na evropském šampionátu.

Milovník vážné hudby a šachových partií získal i řadu individuálních ocenění: sedmkrát zvítězil v domácí anketě Trenér roku, v roce 2003 ho Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků (IFFHS) zvolila druhým nejlepším koučem světa. Před čtyřmi lety byl vyhlášen i českým trenérem desetiletí, letos navíc vstoupil do Síně slávy domácího fotbalu.

(ČTK)