ŠPÍL

Jedno však vím jistě – neexistuje sport, který by člověka víc vynervoval a vyvolával v něm větší úzkost. Dokonce se musím přiznat, že v mém případě je to jedna z mála činností, při níž ještě dnes reaguji stejně – úplně přesně –, jako když mi bylo deset a byl jsem malý divoch.

Tři druhy hráčů: Ti, co vidí skuliny, které vidíš i ty a každý druhý mamlas na tribuně, takže ti udělají radost a dostane se ti zadostiučinění, když míč dopadne, kam má. Pak ti, kteří ti náhle vyjeví skulinu, kterou bys ty sám i ostatní bdělejším okem možná zahlédl taky. Dopřávají ti strhující překvapení.

V Rosariu nebo v Riu
čutá kdesi do míče
nový Messi, Romário
nad ním socha Ježíše

Toho večera byly hradby Viktorie Žižkov potaženy černým suknem. V hospodách se pilně debatovalo o tom debaklu červeně pruhovaných.

Nestor českých básníků Vincenc Kabrna tlel již dávno pod tíhou náhrobního kamene ve Slavíně, ale jeho hymna, věnovaná Klapzubově jedenáctce, hřměla ještě vítězně po všech hřištích Evropy a Ameriky. Klapzubové žili a byli hrdiny všech národů Starého i Nového světa.