Americká a švýcarská justice vyšetřují údajné korupční praktiky ve vedení Mezinárodní fotbalové federace (FIFA). Švýcarští vyšetřovatelé dnes ráno v Curychu na žádost americké strany zadrželi sedm funkcionářů FIFA z oblasti Severní a Střední Ameriky. Dva dny před kongresem, na němž se má volit předseda FIFA, tak zastřešující organizací světového fotbalu otřásá nový skandál.

Podle vyšetřovatelů bylo obviněno celkem 14 lidí, mezi nimi i dva místopředsedové FIFA Jeffrey Webb z Kajmanských ostrovů a Eugenio Figueredo z Uruguaye. Sedm obviněných funkcionářů čeká ve švýcarské vazbě na vydání do USA, šest z nich se podle švýcarského ministerstva spravedlnosti rozhodlo proti tomu bránit, zbývající je údajně připraven se podvolit. Šéfa FIFA Seppa Blattera se prý kauza netýká, páteční volební kongres v Curychu se má uskutečnit podle plánu.

Vyšetřovatelé se zabývají dvěma oddělenými kauzami. Američané se zaměřili na funkcionáře ze zóny CONCACAF, tedy ze Severní a Střední Americe a Karibské oblasti. Ti se podle nich obohatili o milionové částky, celkový objem úplatků prý přesahuje sto milionů dolarů (asi 2,5 miliardy korun).

Ke korupci při volbě pořadatelů a prodeji marketingových práv podle americké ministryně spravedlnosti Loretty Lynchové docházelo od počátku 90. let až dodnes. "Dělali to znovu a znovu, rok co rok, turnaj za turnajem," řekla Lynchová.

Obvinění má 47 bodů, mimo jiné jde o vydírání, defraudaci a praní špinavých peněz. Finanční transakce zprostředkovaly americké banky. Část obviněných, údajně nejméně čtyři, se už prý k řadě trestných činů přiznala.

Vedle dvou místopředsedů FIFA jsou podle amerických úřadů mezi zadrženými funkcionáři Eduardo Li z Kostariky, Julio Rocha z Nikaraguy, Brit Costas Takkas, Rafael Esquivel z Venezuely a José Maria Marin z Brazílie. Mezi obviněnými je i Nicolás Leoz z Paraguaye a také bývalý člen exekutivy Jack Warner z Trinidadu a Tobaga, jehož jméno se už dříve objevilo ve spekulacích o úplatkářských kauzách.

FIFA všem zatčeným a celkem jedenácti současným funkcionářům zastavila činnost a dočasně je vyloučila ze všech fotbalových aktivit. "Obvinění jsou jednoznačně spojená s fotbalem a tak závažná, že jsme museli sáhnout k okamžitému opatření," řekl Hans-Joachim Eckert z etické komise FIFA.

V Curychu nebyli zadrženi všichni obvinění, protože v době zatýkání tam někteří nebyli přítomni. Obviněni rovněž byli nebo budou čtyři marketingoví manažeři a dále bývalý člen výkonného výboru FIFA José Margulies, který údajně nezákonné obchody zprostředkoval.

Švýcaři se zabývají obecně okolnostmi hlasování o pořadatelských právech pro světové šampionáty v letech 2018 a 2022, která získaly Rusko a Katar. V tomto případu podle švýcarské prokuratury zatím žádná obvinění nepadla, vyšetřování je vedeno proti neznámému pachateli.

Vyslechnuto bude nicméně deset lidí, kteří v roce 2010 jako členové výkonného výboru pro Rusko a Katar hlasovali. Blatter ani šéf Evropské fotbalové unie (UEFA) Michel Platini mezi nimi nejsou, prokuratura ale nevylučuje, že s nimi později bude chtít hovořit. V centrále FIFA v Curychu byly zabaveny příslušné dokumenty a datové nosiče.

Mluvčí FIFA Walter de Gregorio na tiskové konferenci v Curychu řekl, že kongres, který má začít v pátek, se uskuteční podle plánu, protože s nynějším vyšetřováním přímo nesouvisí. Uskutečnit by se měla i volba předsedy. Nezměnily se podle něj ani plány na pořádání MS 2018 a 2022 v Rusku a Kataru.

De Gregorio řekl, že organizace plně spolupracuje s vyšetřovateli. FIFA je v kauze poškozenou stranou a není předmětem vyšetřování, upozornil. "Je v našem výsostném zájmu, aby se všechny otevřené otázky vysvětlily," konstatoval a dodal, že šéfa FIFA Blattera se vyšetřování netýká. Není proto důvod, aby rezignoval. Mezi zatčenými není ani Blatterův páteční soupeř v boji o post předsedy FIFA jordánský princ Alí bin Husajn.

Základní údaje o Mezinárodní fotbalové federaci (FIFA), jejíž funkcionáři byli dnes v Curychu zatčeni kvůli podezření z korupce:

Datum založení: 21. května 1904 (zakládající země - Francie, Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko)

Sídlo: Curych (Švýcarsko)

Předseda: Sepp Blatter (od roku 1998)

Generální sekretář: Jérôme Valcke

Počet konfederací: šest (AFC v Asii, CAF v Africe, CONCACAF v Severní a Střední Americe, CONMEBOL v Jižní Americe, UEFA v Evropě a OFC v Austrálii a Oceánii)

Počet asociací: 209

Soutěže: MS mužů a žen (dospělých, hráčů do 20 let a do 17 let), Pohár FIFA, MS klubů, MS ve futsalu, MS v plážovém fotbalu.

Výběr hlavních případů týkajících se údajné korupce FIFA:

- Dva členové výkonného výboru FIFA byli v říjnu 2010 obviněni, že nabízeli za peníze své hlasy při volbě pořadatelů mistrovství světa v letech 2018 a 2022 v Rusku a Kataru. Nigerijec Amos Adamu dostal tříletý zákaz činnosti a pokutu 10.000 švýcarských franků (asi 207.000 korun). Prezident Oceánské fotbalové konfederace Reynald Temarii byl následně zproštěn obvinění z braní úplatků a dostal roční distanc za porušení regulí FIFA v oblasti loajality a diskrétnosti. Kromě nich byli potrestáni čtyři bývalí členové výkonného výboru FIFA celkem na dvanáct let.

- Korupční skandál zasáhl také bývalého šéfa asijské konfederace a kandidáta na předsedu FIFA Mohameda bin Hammáma. Funkcionáři měli od Bin Hammáma údajně vzít nebo se domlouvat na úplatku ve výši 40 tisíc dolarů. Na oplátku měli pro Katařana hlasovat ve volbách FIFA proti tehdejšímu předsedovi Blatterovi. Bin Hammmán dostal v červenci 2012 doživotní distanc a poté, co jeho korupční jednání vyšlo najevo, ještě před volbou svou kandidaturu stáhl a křeslo udržel Blatter.

- Bin Hammám čelil obvinění z korupce znovu v červnu loňského roku, kdy vyšlo najevo, že měl údajně dát přes pět milionů dolarů funkcionářům FIFA, aby při volbě pořadatele mistrovství světa pro rok 2022 hlasovali pro Katar. Také měl ovlivnit volbu ve prospěch Ruska na úkor Anglie při rozhodování o hostiteli turnaje v roce 2018.

- V červenci 2012 zveřejnila FIFA dokument, podle kterého brali bývalý šéf FIFA Joao Havelange a někdejší šéf brazilského fotbalu Ricardo Teixeira v 90. letech úplatky ve spojitosti s prodejem televizních práv na MS. Oba se měli nezákonně obohacovat prostřednictvím společné firmy, nadace nebo rovnou od bývalého marketingového partnera FIFA společnosti ISL. Podle švýcarských vyšetřovatelů takto inkasovali platby v celkové výši 22 milionů švýcarských franků (zhruba 463 milionů korun). Havelange kvůli skandálu rezignoval na funkci čestného předsedy FIFA v dubnu 2013. K rezignaci byl také vyzýván Blatter, který údajně o všem věděl. Etická komise FIFA ale případ v dubnu 2013 uzavřela.

- Švýcarská policie dnes zadržela šest osob, celkem má být obviněno 14 lidí. Švýcarská justice jednala na základě žádosti amerického ministerstva spravedlnosti, které vyšetřuje obvinění z vydírání, praní špinavých peněz a podvodu v souvislosti s přidělením fotbalových soutěží a televizních práv. Nezákonně se údajně obohatili o milionové částky, celkový objem úplatků prý přesahuje sto milionů dolarů (asi 2,5 miliardy korun).

- Poměry uvnitř FIFA podle listu The New York Times výrazně dokumentovalo rozhodování o pořadatelství MS 2018 a 2022. Podle mnoha pozorovatelů bylo nečisté od samého počátku. FIFA v roce 2012 zahájila vyšetřování a dílčí zpráva připustila nedostatky, které ale údajně výsledky hlasování neovlivnily. Z čela vyšetřovací komise odstoupil v prosinci 2014 americký právník Michael Garcia, který tak učinil na protest proti rozhodnutí, že výsledky nebudou kompletně zveřejněny. FIFA následně schválila kompletní zveřejnění zprávy vyšetřovatele Garcii týkající se možné korupce při volbě obou pořadatelů, ale dosud tak neučinila, má se tak stát až poté, co skončí aktuální vyšetřování pěti osob.

Přehled dosavadních předsedů FIFA:

Robert Guérin (Francie, 1904-06),
Daniel Burley Woolfall (Anglie, 1906-18),
Jules Rimet (Francie, 1918-54),
Rodolphe William Seeldrayers (Belgie, 1954-55),
Arthur Drewry (Anglie, 1955-61),
Stanley Rous (Anglie, 1961-74),
Joao Havelange (Brazílie, 1974-98),
Joseph Blatter (Švýcarsko, od 1998)

(ČTK)