Je považován za jednoho z nejlepších světových fotbalistů všech dob, ve sbírce úspěchů má Němec Franz Beckenbauer prakticky všechny významné trofeje v čele s tituly mistra světa i Evropy, pohárovými i ligovými primáty či dvěma Zlatými míči. Později se mu dařilo i v trenérské a funkcionářské roli, na prahu sedmdesátin, které oslaví 11. září, zůstává "císař" respektovanou osobností nejen ve světě sportu.
"Hraju fotbal s nesmírnou láskou, ale nejen nohama a srdcem. Hraju také hlavou, snažím se hodně přemýšlet. Nechci ze sebe dělat nějakého žongléra, nejsem žádný sprinter ani herec, který usiluje o efekt u bariér," charakterizoval svůj projev původně záložník, později libero, k jehož největším zbraním patřily vedle skvělé organizace hry i tvrdá střela a přesné pasy.
Beckenbauer si zahrál na třech mistrovstvích světa, na nichž získal kompletní sadu medailí. Po stříbru z Anglie 1966 a bronzu z Mexika 1970 dovedl na světovém šampionátu před domácím publikem v roce 1974 západoněmecké mužstvo k titulu jako kapitán. Další zlato a stříbro přidal jako trenér v letech 1990 a 1986. Spolu s Brazilcem Máriem Zagallem dosud jako jediní vyhráli MS v roli hráče i kouče.
Kromě toho se může pochlubit i titulem mistra Evropy z roku 1972, o čtyři roky později skončil tým SRN po neúspěšném penaltovém rozstřelu s Československem těsně pod vrcholem. Právě v těchto dvou letech získal Beckenbauer Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu starého kontinentu, v Německu se obdobného ocenění dočkal čtyřikrát.
Převážnou část své klubové kariéry spojil Beckenbauer s Bayernem Mnichov, kde působil od 14 let. V roce 1965 postoupil Bayern do bundesligy a v následujících deseti letech vybojoval čtyři tituly a stejný počet vítězství v domácím poháru. První vlaštovkou na evropské scéně byl triumf v PVP v roce 1967, od roku 1974 byl bavorský velkoklub v čele s Beckenbauerem díky třem výhrám v Poháru mistrů po sobě nejlepším klubem Evropy.
V roce 1977 se Beckenbauer po 103 utkáních a 14 gólech rozloučil s reprezentací a kývl na lukrativní zámořské angažmá v celku New York Cosmos, kde po dvouletém intermezzu (a dalším německém titulu) v týmu Hamburger SV ukončil o šest let později svou hráčskou kariéru.
Krátce poté byl jmenován hlavním koučem západoněmecké reprezentace, i když nevlastnil požadovanou trenérskou licenci. Přesto brzy vyvedl tým z krize a po stříbru v Mexiku 1986 s ním o čtyři roky později v Itálii vystoupal až na vrchol. Mezitím získal bronz i na domácím Euru.
Následující angažmá v Olympique Marseille se Beckenbauerovi i přes ligový titul příliš nevydařilo, po návratu do Bayernu se však vše vrátilo do starých kolejí. "Císař" Franz byl jmenován prezidentem klubu a v roce 1996 jej dovedl k triumfu v Poháru UEFA.
Úspěšně si počínal i ve funkci šéfa organizačního výboru MS 2006 v Německu, byl též viceprezidentem Německého fotbalového svazu či členem výkonného výboru FIFA. V současnosti zastává potřetí ženatý otec pěti dětí (syn Stephan nedávno zemřel na nádor na mozku) už pouze pozici čestného předsedy Bayernu, k fotbalovému dění se i nadále vyjadřuje prostřednictvím různých sloupků či komentářů v médiích.
(ČTK)