Španělský hráč Raúl, který se narodil 27. června 1977, patří mezi nejlepší fotbalisty všech dob. Dlouholetá opora Realu Madrid slavila v barvách "bílého baletu" šest titulů španělského mistra, třikrát se Raúl se spoluhráči radoval z vítězství v Lize mistrů. Deset let patřil k hlavním hvězdám španělské reprezentace, za níž poprvé nastoupil v říjnu 1996 v Praze na Letné v kvalifikaci na MS 1998. Za jeho éry ale Španělsko nikdy nedosáhlo velkého úspěchu.

Rodák z madridského předměstí původně jako dorostence hrál za tamní Atlético, po rozpadu mládežnického týmu ale v 15 letech přešel do konkurenčního Realu, kterému zůstal věrný dlouhých 16 let. "Raúl je Real a Real je Raúl," prohlásil jeho slavný předchůdce Emilio Butragueño o hráči, který přes všechny úspěchy nikdy nedosáhl na nejprestižnější individuální trofeje. V roce 2001 skončil ve v té době oddělených anketách o Zlatý míč a o nejlepšího hráče FIFA druhý a třetí.

Po odchodu z Realu působil hráč, který v roce 2005 jako první překonal hranici 50 branek vstřelených v Lize mistrů či PMEZ, dva roky v německém Schalke (2010-2012) a další dva v katarském týmu Al Saddu (2012-2014). Poslední sezónu své kariéry strávil Raúl v americké nižší soutěži NASL, kterou s týmem New York Cosmos vyhrál. Během své nadmíru úspěšné fotbalové dráhy pyšný otec čtyř synů a dcery celkem odehrál 932 soutěžních zápasů, ve kterých nastřílel 388 gólů.


(PLEJER.CZ, ČTK)