Slávistická legenda Veselý byl synonymem pro moderní křídlo

Dres se lvíčkem na prsou oblékl Veselý v letech 1965-77 v 34 utkáních, v nichž vstřelil tři branky. Zahrál si na mistrovství světa 1970 v Mexiku, jeho nejslavnější chvíle přišly o šest let později ve finálovém turnaji evropského šampionátu v Jugoslávii. Zaskvěl se hlavně v semifinále s favorizovaným Nizozemskem, kdy v prodloužení jako střídající hráč nahrál Nehodovi na vítězný gól a poté trefou na 3:1 zpečetil senzační vítězství Československa.

V domácí nejvyšší soutěži odehrál "Veselka" dohromady 414 zápasů, což ho řadí na přední místa historických tabulek první ligy, a nastřílel 62 branek. Svůj jediný titul získal v roce 1964 během vojenské služby v Dukle, jinak byl věrný "sešívaným" barvám. Na sklonku hráčské kariéry si zahrál za slavný Rapid Vídeň, poté působil v nižších rakouských soutěžích. Dlouho poté, co odehrál poslední ligový zápas, se neslo Edenem sborové "Franta Veselý, škoda že tu s námi nesedí". Každý nový křídelní útočník to měl v Edenu velice těžké. Ihned byl totiž s Veselým srovnáván.

K fotbalu přivedl Veselého jeho otec, jenž v 50. letech sám hájil červenobílé barvy. Za Slavii hrál později i jeho syn František Veselý III.

Veselý poprvé zamířil do Slavie jako osmiletý, avšak napoprvé ho kvůli malé výšce nevzali. Šlachovitý klučina uspěl až na druhý pokus o dva roky později a mohl tak na vlastní oči obdivovat umění svého vzoru, jímž nebyl nikdo jiný než slavný Pepi Bican.


(PLEJER.CZ, ČTK)