ANTONÍN PANENKA │ ŠPANĚLSKO │ ČASOPIS PANENKA
Španělské listy Antonína Panenky
PLEJER.CZ │ pátek 15.11.2013 │ 00:00
"Jé, pan Panenka!" vyjekne blonďatá dáma za odbavovací přepážkou ruzyňského letiště, když pohledem do pasu zjistí, koho má před sebou. "Mohl byste se mi prosím podepsat? V tu chvíli se fronta pasažérů letících do Barcelony na pěkných pár minut zastaví.
"Ještě jeden autogram pro Péťu Pokornýho. A ještě pro...," žadoní pracovnice. Cedule s propiskami přistrkují i její kolegové ze sousedních přepážek.
Cesta na palubě letadla pak už probíhá v příjemně nudném poklidu. Tonda vytáhne pár zmačkaných listů časopisu Křížovka a dává se do luštění. "Kdysi jsem si na cesty brával knížky, hlavně detektivky, ale nejoblíbenější kratochvílí fotbalistů byly samozřejmě karty," odpovídá na otázku, jestli křížovkám, buňkovkám a osmisměrkám propadl už v mládí. "Luštím až teď na stará kolena. A občas křížovky i sestavuju. Člověku aspoň nezakrní mozek." Poslední písmena tajenky vpisuje už nad cílem cesty.
Vybarvená Barça
V říjnové Barceloně teplo jako u nás v létě. "Už jsem tu jednou byl, ale na slavném Campu Nou jsem nikdy nehrál," informuje Tonda dva členy redakce časopisu Panenka, kteří nás v časném odpoledni odvážejí autem z letiště do hotelu. "Znám jen stadion Realu Madrid. Tam jsme začátkem osmdesátých let hráli s československým nároďákem."
Podél cesty je vidět velké množství červeno-žlutých katalánských vlajek vyvěšených z oken a balkonů výstavných barcelonských činžáků. "Ty prapory tam visí od 11. září, kdy se slaví neoficiální den katalánské nezávislosti," vysvětluje náš průvodce. "Do ulic Barcelony tehdy vyšlo půldruhého milionu lidí, kteří podporují myšlenku samostatnosti našeho regionu."
Níž nad zemí vládnou městu modrá a vínově červená – barvy místního fotbalového klubu, který je největší pýchou Katalánců a asi nejznámější katalánskou značkou ve světě. I "Barça" v této sezoně podlehla vlasteneckému trendu. Své venkovní zápasy hraje vůbec poprvé v červeno-žlutých pruhovaných dresech, které se prý staly nejžádanější rezervní sadou v jejích dějinách.
Tonda v presu
Ve skvostné vstupní hale pivovaru Estrella Damm se mezi měděnými káděmi pomalu scházejí novináři. Na lavicích v improvizovaném auditoriu na ně čekají nejnovější výtisky Panenky. "Když jsme předloni s kolegy diskutovali o tom, jak časopis nazveme, padlo několik návrhů, ale z žádného jsme nebyli moc odvázaní," vzpomíná vůdčí duch magazínu Aitor Lagunas. "Pak přišel César Sánchez, dnešní šéfredaktor, a povídá: 'Co takhle Panenka?' V tu chvíli jsme věděli, že to je ono. Panenka, libozvučné jméno. Panenka, fotbalová legenda. Panenka, synonymum odvahy, novátorství a smyslu pro poezii."
Další titul pro Panenku
Španělský fotbalový časopis Panenka začal vycházet v době, kdy se země propadala do více než čtvrtinové nezaměstnanosti a Španělé se učili obracet každé euro. Přitom je protikladem magazínového mainstreamu. Kdo zná britský časopis When Saturday Comes, francouzský So Foot, německý 11 Freunde nebo rakouský Ballesterer, ví, o čem je řeč. Po všech stránkách nelaciný Panenka přesto už dva roky úspěšně popírá zákony ekonomické krize.
Tištěný Panenka se už na první pohled liší od podbízivě naleštěných fotbalových magazínů. Vychází na hrubším matném papíru svázaném do půlcentimetrového hřbetu a vynikající grafickou úpravou připomíná spíše publikace o výtvarném umění. Nejen vizuálně, ale také obsahově se zařadil do rodiny západoevropských časopisů, které "ofenzivně rozšiřují fotbalové obzory".
V pivovaru je už pět nebo šest televizních štábů a několik desítek sportovních novinářů z předních španělských listů. Pro Tondu začínají tři hodiny perné práce: nejdříve pózuje s míčem do objektivů a pak si ho v přilehlé místnosti podává jedna redakce za druhou. Po kolečku exkluzivních rozhovorů následuje tlumočená beseda, kterou moderuje fotbalový expert z místní televize. Antonín s přehledem odráží palbu dotazů. Většinu z nich dostal od slavného finále mistrovství Evropy v roce 1976 už nesčetněkrát: Jak jste svůj "vršovický dloubák" nacvičoval? Na co jste myslel, když jste šel kopat poslední penaltu v rozstřelu se Západním Německem? Jak jste potom vycházel se zhrzeným brankářem Seppem Maierem?
"Na tyhle otázky odpovídám už skoro čtyřicet let," poznamenal československý internacionál po besedě. "Ale stejně mě překvapilo, kolik toho o mně španělští novináři vědí. Třeba to, že jsem v mládí dostal modrou knížku a nešel na vojnu." Tonda na sobě nedává znát únavu a baví posluchače neokázalou bezprostředností a vtipem. Pochlubí se, že byl průkopníkem knírku v československém fotbale a že si tuhle ozdobu od svých osmnácti let nikdy neoholil. A když dojde na hodnocení napodobitelů panenkovské penalty, v poťouchlé nadsázce si povzdechne, že se jeho vynález dosud neodvážil v zápase použít ani hvězdný útočník Barcelony Lionel Messi.
"Já jsem jenom jeden"
Druhý den ráno Àlex López Vendrell podává Antonínu Panenkovi od volantu redakčního auta štos čerstvých španělských novin a hrdě ukazuje jejich sportovní stránky. Ve všech jsou na prvním místě články o českém fotbalistovi. "A to jste neviděli sportovní zpravodajství televizních stanic," dodává náš řidič. "Tondova návštěva zastínila i tradiční debaty před nadcházejícím 'El Clásicem" mezi Barcelonou a Realem Madrid." V titulcích novináři neomylně vypíchli Tondův špílec ze včerejší prezentace v pivovaru: "Panenka vyzývá Messiho, ať zkusí kopnout penaltu jako on!"
Po spěšné prohlídce redakčních místností ve čtvrti Gràcia odjíždí Panenka na nedaleký stadion Nou Sardenya, kde se bude točit reklamní video s Tondou v hlavní a jediné roli. Nová Sardinie je domovem Europy, po FC a Espanyolu třetího barcelonského klubu s více než stoletou tradicí. Dnes hraje až čtvrtou nejvyšší soutěž, ale v roce 1929 byl mezi spoluzakladateli španělské La Ligy a ještě koncem devadesátých let dokázal dvakrát porazit "Barçu" ve finále Katalánského poháru. Stadion s kapacitou sedm tisíc diváků je obklopen obytnými domy, čímž trochu připomíná vršovický Ďolíček.
Na hrací ploše s umělou trávou se objevují filmaři a Tondovi začíná druhý pracovní půlden. Redakce Panenky má v plánu natočit kopii jeho slavné bělehradské penalty se slovní pointou mířící k "El Clásicu".
Tonda v civilním oblečení a mokasínech ochotně plní pokyny režiséra: bere si míč a jde s ním k velkému vápnu. Pokládá ho na bílý puntík. Rozbíhá se a lehkým obloučkem posílá balon do středu prázdné branky. Všechno se točí na jedinou kameru, ale z různých úhlů a s různými objektivy. Ještě několik detailů Antonínovy tváře a... "Konec?" ptá se s nadějí v hlase herec Panenka. Kdepak! Teprve teď přijde ona pointa: Tonda má do kamery odříkat, nejdřív česky a potom i španělsky, vzkaz určený dvěma největším hvězdám světového fotbalu, Lionelu Messimu a Cristianu Ronaldovi, kteří se za pár dní utkají na Campu Nou: "Leo, Cristiano, jste nejlepší, ale já jsem jenom jeden. Troufnete si na to?"
Česky to Tondovi docela jde, ale s jeho "španělštinou" je to horší. Raději si ty dvě věty přepíše foneticky na kus papíru, který pak asistent přidržuje u kamery a Tonda se je snaží přečíst. Když se mu to asi napopáté podaří, vezme papír, teatrálně ho zmuchlá a se smíchem řekne: "Už mně dejte pokoj!" Tomu rozumí i Katalánci a Španělé.
Na Bělehrad!
Po hodině čekání přichází předseda klubu Europa Guillaume de Bode, který si nenechal ujít příležitost setkat se s československou fotbalovou legendou. Společně se vyfotí s modrobílým dresem, na němž se skví Panenkovo jméno, a pak tenhle štíhlý prošedivělý Nizozemec provází Tondu klubovnou. V řadě relikvií je i zažloutlý český plakát z roku 1926, zvoucí na pražské zápasy Europy Barcelona proti Viktorii Žižkov a Spartě.
Barcelonští panenkovci mezitím domluvili expresní prohlídku stadionu Camp Nou. Tam mezi zástupy fotbalových poutníků z celého světa Tondu vítá promptně přivolaný dvaasedmdesátiletý bývalý záložník a kapitán Barcelony Josep Maria Fusté. V klubovém muzeu od něj Antonín dostává modročervený dres se svojí jmenovkou a na oplátku mu věnuje podepsanou repliku dresu někdejšího Československa, kterou nechala vyrobit redakce časopisu Panenka.
Přítomnost obou slavných hráčů minulosti vyvolává pozdvižení mezi turisty. Místní experti Tondu uznale poplácávají po ramenou a desítky fanoušků ho prosí o společné foto. Jsou mezi nimi švédské teenagerky i starší Němci a Rakušané, kteří si "Antona" pamatují z jeho působení ve vídeňském Rapidu.
Třicet hodin v Barceloně uběhlo jako ve zrychleném filmu. Do jeho závěrečných titulků redakce Panenky ještě vtiskla oběd s lahodnými španělskými tapas i specialitami světové kuchyně. Když si panenkovci s Tondou před jeho odjezdem na letiště připíjeli na příští setkání donů Quijotů a Švejka, mohli zvolat: "Na Bělehrad!" A taky: "Díky, Tondo. Gracias, Panenka."
(Petr Nosálek, PLEJER.CZ)
psáno pro Víkend magazín Hospodářských novin
Články a videa španělských médií o návštěvě Antonína Panenky v Barceloně:
http://www.panenka.org/intrahistorias/30-horas-con-tonda/
http://www.sport.es/es/noticias/futbol-internacional/panenka-messi-tan-b...
http://www.diariodesevilla.es/article/deportes/1627864/panenka/genio/cot...
http://www.as.com/futbol/video/panenka-analizo-penalti-panenka-sergio/20...
http://www.abc.es/deportes/futbol/20131018/abci-panenka-barcelona-201310...
http://www.mundodeportivo.com/20131018/futbol/panenka-invita-a-messi-a-i...
http://www.cuatro.com/deportes/futbol/Panenka-sorprendido-contento-Sergi...
http://www.lasexta.com/noticias/deportes/panenka-llego-fallar-penalti-se...
http://www.estadiodeportivo.com/futbol-internacional/2013/10/18/antonin-...
http://espnfc.com/news/story/_/id/1586413/antonin-panenka-urges-lionel-m...
http://elpais.com/tag/panenka/a/
http://www.tv3.cat/videos/4716851/Panenka-visita-Barcelona
http://www.lavanguardia.com/20131020/54391402194/a-messi-solo-le-falta-m...
http://www.noticiasdenavarra.com/2013/10/18/deportes/futbol/antonin-pane...
http://www.diariodejerez.es/article/deportes/1627864/panenka/genio/cotid...
http://www.elperiodico.com/es/noticias/deportes/maier-hablo-anos-2759990...
(PLEJER.CZ, ČTK)