PLEJER.CZ
pátek 21.02.2014
15:31

V neděli uplyne 20 let od chvíle, kdy Jiří Novotný zaznamenal premiérovou branku samostatné české fotbalové reprezentace a zapsal se tak do historie. Stalo se tak 23. února 1994 v Istanbulu, kde národní tým pod vedením trenéra Dušana Uhrina zvítězil nad Tureckem 4:1.

Češi brzy prohrávali po penaltě, ovšem ve 12. minutě se Novotný prosadil po rohovém kopu. "Jirka Němec poslal míč do pokutového území a já to nasměroval hlavou do branky. Žádný nacvičený signál to nebyl, Jirka si vybral můj prostor. Radoval jsem se hodně, protože to byla moje první branka za nároďák," vzpomínal Novotný v rozhovoru pro web FAČR.

Jeho trefa byla také první pro nově se rodící národní tým, ve kterém poprvé chyběli slovenští hráči. "Moc gólů jsem z pozice stopera nikdy nedával, ale tuhle historickou jsem dal já a už mi ji nikdo nevezme," řekl Novotný, který se pak za reprezentaci trefil už jen jednou proti Slovensku.

"Až s odstupem času si člověk uvědomí, že šlo o něco výjimečného. Tehdy v Turecku jsme to tak nebrali. Bylo to jiné v tom, že v nominaci s námi nebyli fotbalisté ze Slovenska a ta hymna byla po rozdělení kratší," dodal majitel rekordních 14 ligových titulů se Spartou.

Prvním trenérem české reprezentace byl Dušan Uhrin, který se týmu ujal už v závěru roku 1993. Tehdy ještě nebylo jasné, kdy dojde k rozdělení československé reprezentace na dvě samostatné, jelikož stále byl ve hře postup na mistrovství světa do USA.

"Až v listopadu 1993 se v utkání v Belgii rozhodlo, že se do USA nepojede. Tím prakticky začala naše samostatná éra a v únoru jsme tedy jeli do Turecka," vzpomínal Uhrin, který o dva a půl roku později slavil s českým týmem stříbrné medaile na mistrovství Evropy.

Při budování týmu musel nejvíce řešit zálohu, jelikož už neměl k dispozici dva z nejlepších slovenských fotbalistů historie Lubomíra Moravčíka a Petera Dubovského, kteří se předtím starali o invenci ve středu pole. Místo slovenských hráčů dostali poprvé pozvánku Roman Vonášek, Daniel Šmejkal, Petr Samec a také tehdy jednadvacetiletý Karel Poborský, který se později stal rekordmanem národního týmu v počtu startů a jednou z největších hvězd českého fotbalu.

"Při výběru hráčů jsme stavěli na těch, kteří se už objevili v československém výběru. Asi největší oporou už tehdy byl Jirka Němec, byli tam hráči, které jsem znal ze Sparty, a také mladí talentovaní, jako třeba Karel Poborský," řekl Uhrin.

Přiznává, že tehdy příliš netušil, co od týmu čekat. "Turci tehdy začínali mít dobrý tým, který později postoupil i na Euro do Anglie. My jsme nevěděli, co můžeme od zápasu čekat. Ale nakonec to vyšlo parádně a vyhráli jsme 4:1. Hned v dalším zápase nás z optimismu vyléčili Švýcaři," připomněl porážku 0:3 z Curychu.

Zápas s Tureckem přinesl Uhrinovi také přátelství s tureckou trenérskou legendou Fatihem Terimem. "Tehdy vedl turecký tým a nějak jsme si padli do oka. Od té doby jsme byli přátelé. Z utkání už si toho ale jinak moc nepamatuji. Až teď si člověk uvědomí, jak těch dvacet let uteklo jako voda," dodal jednasedmdesátiletý Uhrin.

(ČTK)