Brazílie, Dilma Rousseffová

PLEJER.CZ
úterý 10.06.2014
15:54

Dva dny před začátkem fotbalového mistrovství světa nemyslí Brazilci zdaleka jen na svůj nejoblíbenější sport. Pozornost médií, která se k páté nejlidnatější zemi světa nyní soustřeďuje, hodlají statisíce lidí využít k protestům upozorňujícím na závažné sociální problémy. Pro stále méně populární levicovou prezidentku Dilmu Rousseffovou (na snímku) může být případný úspěch mistrovství důležitou vzpruhou, kterou si však mnozí její oponenti nepřejí.

Ekonomika nejlidnatější latinskoamerické země, která je spolu s Čínou, Indií, Ruskem a Jihoafrickou republikou členem ambiciózního uskupení vlivných států BRICS, je v porovnání HDP sedmou nejsilnější na světě a podle analytiků může brzy předběhnout britskou či francouzskou.

Rostoucí bohatství je však v zemi neblaze proslulé chudinskými čtvrtěmi zvanými favely soustředěno v rukou méně než desetiny lidí a nespokojenost milionů chudších obyvatel s touto situací narůstá. Ukázaly to loňské masové demonstrace, při nichž zemřelo nejméně pět lidí. Obyvatelé se domáhají zlepšení situace ve školství či zdravotnictví, kam by podle nich měly proudit peníze spíše než do organizace fotbalového svátku, který se podle odhadů může stát nejdražším mistrovstvím světa v historii.

Popularita levicové prezidentky Dilmy Rousseffové podle čerstvého průzkumu poklesla za posledních pět měsíců o deset procent, nyní má důvěru 34 procent obyvatel. Případný úspěch šampionátu by jí přitom podle agentury Reuters mohl výrazně pomoci před říjnovými volbami, v nichž hodlá čelit sílící pravicové opozici a usilovat o znovuzvolení.

Brazilský tým je vnímán jako výkladní skříň národa a prestižní obchodní značka: oděvní firma Nike byla podle listu The Guardian ochotna zaplatit za práva na komerční výrobu dresů v kanárkově žluté barvě s brazilským znakem více než jakákoli jiná konkurenční společnost za jakoukoli podobnou licenci. Z historie je známo, že úspěch brazilského týmu zvyšuje popularitu politiků a pomáhá zapomenout na problémy v zemi - bylo tomu tak třeba i v případě vojenské junty v 70. letech. Proto také podle Reuters nečekaně velké množství Brazilců dává před šampionátem najevo, že svým barvám přeje krach.

Spíše než starosti o ne zcela hotové stadiony, které dominují ve světových médiích, zajímají nespokojené Brazilce jiné věci. Lidé se chystají vyjít do ulic kvůli zlepšení podmínek ve školství či zvýšení příjmů státních zaměstnanců. Tisíce bezdomovců se zase chtějí domoci stavby sociálních příbytků pro lidi bez střechy nad hlavou, domorodí indiáni hodlají bojovat za posílení svých práv. Zaměstnanci metra navíc hrozí vyhlášením generální stávky. Jak píší místní média - nátlakové skupiny cítí, že během mistrovství mohou na vládu přitlačit. Vědí, že v průběhu velkých akcí hrozba stávkou funguje, což ukázal případ letošního karnevalu v Riu, kdy si místní metaři vymohli zvýšení mezd o třetinu.

Podle studie londýnského panelu IHS citované agenturou AFP jsou dvěma zásadními problémy, které před mistrovstvím ohrožují pozici vlády, právě chystané nepokoje a pouliční kriminalita. Masivní operace ve favelách sice v rámci několika let příprav na mistrovství vedly k poklesu počtu vražd či aktivity pouličních gangů v chudinských čtvrtích největších měst, počet loupežných přepadení či krádeží však nijak neklesá a přítomnost desetitisíců fotbalových turistů může být pro delikventy zvýšenou motivací. Ve 12 městech pořádajících zápasy proto bude na bezpečnost dohlížet 170.000 policistů. Jen do bezpečnosti mistrovství šlo z veřejných rozpočtů 840 milionů dolarů (téměř 17 miliard korun), což je čtyřikrát více než na minulém šampionátu v Jihoafrické republice.

Pokud však domácí hvězdy za měsíc zvednou nad hlavy trofej pro mistry světa, mohou být všechna tato čísla zvedající žluč chudým Brazilcům alespoň dočasně zapomenuta.

(ČTK)