PLEJER.CZ
úterý 06.01.2015
10:41

Vlastimil Bubník patřil mezi hrstku domácích sportovců, kteří dokázali na vrcholové úrovni zvládat více odvětví. Poslední z takzvaných obojživelníků si totiž skvěle rozuměl jak s hokejkou, tak i s fotbalovým míčem - v obou nejpopulárnějších kolektivních sportech to dotáhl až do reprezentace. Držitel řady hokejových i fotbalových medailí a člen Síně slávy domácího a světového hokeje, který zemřel ve věku 83 let, se zařadil mezi největší ikony brněnského sportu.

"Vynikal v hokeji, ve fotbale, porážel nás ve stolním tenisu, v basketu. Co zkusil, to mu hned šlo," vzpomínal na svého někdejšího spoluhráče hokejový obránce Jaromír Meixner.

"Oba sporty jsem miloval stejně," svěřil se Bubník, který v létě nastupoval v útoku brněnské Zbrojovky a v zimě střílel jeden gól za druhým v barvách sousední Rudé hvězdy (později přejmenované na ZKL).

V jihomoravské metropoli se "Bubál" podílel na zisku všech 11 titulů tamního hokejového klubu, v nejvyšší soutěži zaznamenal dohromady 300 branek. Dalších 121 jich přidal ve 127 zápasech za reprezentaci a v Klubu hokejových střelců, který sčítá zásahy v národním mužstvu a v lize, mu patří desáté místo. Mimo to dlouho držel rekord v počtu kanadských bodů na olympijských hrách.

Rychlý, dravý a technicky skvěle vybavený útočník si zahrál na čtyřech OH a dalších pěti světových šampionátech. Na OH 1964 v Innsbrucku získal bronz, na kontě má i stříbro a dva bronzy z mistrovství světa. Na MS 1955 vstřelil v utkání s Finskem devět gólů, o rok později byl vlajkonošem československé výpravy na olympiádě v Cortině d'Ampezzo a na MS 1961 ho vyhlásili nejlepším útočníkem turnaje.

Fotbalový dres se lvíčkem na prsou oblékl Bubník dohromady jedenáctkrát a dal čtyři góly, jedním z nich přispěl v roce 1960 k bronzu z Poháru národů. Nedlouho poté však musel dát vrcholovému fotbalu vale a soustředit se výhradně na hokej. "Postupem času to šlo čím dál tím hůř skloubit," vysvětloval nelehké rozhodnutí.

V roce 1966 odešel do Vítkovic, na sklonku kariéry si zahrál za Feldkirch v rakouské lize. Počátkem 70. let pověsil rodák z Kelče brusle na hřebík a vrátil se do Brna, kde trénoval převážně mládež. Mezitím dovedl slovinský tým Jesenice ke dvěma titulům v jugoslávské lize. Sport poté sledoval jako televizní divák, vedle kolektivních sportů si oblíbil i golf.

(ČTK)