Úmyslná přihrávka do rukou vlastního brankáře, sloužící k získání času, bývala ve fotbale oblíbeným taktickým prostředkem, ovšem jen do 24. července 1992. Ve snaze zrychlit a zatraktivnit hru totiž Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) oblíbenou malou domů zakázala. "V současné kopané hrají mužstva proto, aby neprohrála, a nikoli proto, aby zvítězila. To je třeba změnit," rozčiloval se například v roce 1991 tehdejší generální sekretář federace Sepp Blatter.

Průzkum provedený na mistrovství světa v Itálii v roce 1990 totiž ukázal, že oba brankáři mají míč ve svých rukou v průměru čtyři minuty. Podle pravidla, platného už čtvrtstoletí, musí brankář přihrávku od spoluhráče zpracovat nohou, ovšem jen pokud není provedena hlavou, trupem či jinou částí těla od kolena nahoru. O šest let později přibylo nové omezení, podle něhož může gólman držet míč nejvýš šest sekund. Pokud to poruší, nebo malou domů chytne rukou, zahrává soupeř nepřímý volný kop.


(PLEJER.CZ, ČTK)